![](https://e8b89aaef8.clvaw-cdnwnd.com/5dfbde15bb5aed525cb78d4558d8552f/200000104-d7ab2d7ab5/IMG_20220914_121818%20-%20kopie-0.jpg?ph=e8b89aaef8)
TEORIE VITALITY
Vznikla koncem 90. let 20. století jako zobecnění zkušenosti z firem a dalších organizací, že vitalita, tedy dlouhodobá udržitelnost, souvisí s konfliktem mezi setrvačností a změnou. K řešení tohoto konfliktu je třeba postupně uspět ve 4 vitálních disciplínách - užitečnosti, efektivitě, stabilitě a dynamice. Zároveň je třeba zajistit potenciál a výkon lidí, kteří pro organizaci pracují, a to postupným vyřešením 6 disciplín - definice, orientace, motivace, habilitace, synergetizace a integrace.
Teorie pomáhá definovat užitky pomocí subjektů, potřeb a konkurenčních výhod, dosahovat efektivity řízením procesů, zdrojů a struktur, získávat stabilitu schopností reagovat na změny pomocí zpětných vazeb a rozvíjet dynamiku ovlivňováním sebe a okolí. Umožňuje posoudit potenciál lidí ověřením, zda jsou definovány úkoly, lidé je znají, chtějí a umí je vykonat a nebrání jim v tom vztahy nebo osobnosti. Spontánně vede k praktické motivační typologii lidí.